Všechno je jednou poprvé

Niall je svým způsobem sám. Každý ve skupině má někoho, jen on ne. Ale přátelé si musí pomáhat a Harry tu pro něj je. Vždycky a pomůže mu se vším, ať se jedná o cokoliv...

Slunce se pomalu sklánělo k západu a osvětlovalo celou krajinu pod sebou oranžovým svitem, čímž všem tvorům, od drobných berušek přes líné kočky vyhřívající se na nejrůznějších místech až po těch několik málo lidí, kteří vnímali tu nádheru před sebou, dávalo jasně najevo, že brzy zapadne úplně a nastoupí noc, krásná a jasná, s hvězdami zářícími na obloze.

Vnímal to i jistý modrooký Ir, který se opíral o zábradlí balkónu rozlehlého domu. Přesto, že se zdálo, že budova musí být domovem pro víc než jednu osobu, tu stál sám, osamocený a hluboce zahloubán do svých myšlenek. Netušil, co si počít, a i když se mohlo zdá, že se dle jeho věčného úsměvu, nakažlivého smíchu a jiskřiček v očích jedná o veselou osobu bez problémů a starostí, nebylo tomu tak. Byl optimista, to jistě, užíval si všeho, co měl, plnými doušky, ale i tak tomu něco chybělo. Něco, co ho věčně nutilo přemýšlet, nevnímat okolí, ani to, že mu pomalu ale jistě začínala být zima. Láska.

Ano, ta krásná láska. Nebo - abychom byli přesnější - její nedostatek. Chtěl ji cítit, chtěl házet zamilované pohledy a hýčkat si svou princeznu. Nebo prince. Protože pokud by okolo toho bláznivého boybandu, jehož byl součástí, prošel majitel obzvlášť hezkého pozadí, všech pět členů by se - značně symbolicky - otočilo jedním směrem.

"Nialle?" ozvalo se za ním a vytrhlo ho tak z úvah. Trochu polekaně nadskočil, ale uklidnil se hned vzápětí, když zjistil, že je to jen Harry.
"Uch, ahoj," dostal ze sebe. Poněkud doufal, že na něm není vidět, že ho to rozhodilo. Čekal, že tu bude sám. Netušil ani, jestli se něco nestalo, protože podle všeho měl Harry zrovna diskuzi s Louisem, třebaže jen přes skype. Pohádali se snad?
"Co tu děláš?" pousmál se kudrnáč na něj a postavil se vedle něj, aby se stejně jako blonďák mohl kochat západem slunce.
"Jen tak přemýšlím," zkusil se na něj pousmát, ale nezvládl to. Ten úsměv byl až moc předstíraný a Harry si toho povšiml.
"Ni, co se děje?" upřel na něj zrak a pokusil se mu podívat přímo do očí, ale Ir uhnul pohledem.
"Nic," odvětil prostě.
"Nialle, většinou přemýšlíš v kuchyni u ledničky a nikdy neuhýbáš pohledem, takže co se děje?" zopakoval Harry.
"Nic. Já jenom…," nějak začal, ale nakonec sklonil hlavu a zadíval se vzdálenou zem pod nimi.
"Co jenom?" zkusil to chlapec znovu, mírným a laskavým tónem, jako kdyby mluvil s malým dítětem.
"Chtěl bych… chtěl bych mít někoho, jako ty máš Louise. Nebo Zayn Liama," dostal ze sebe po chvíli ticha. Stále se na svého kamaráda nedíval, jen upíral pohled kamsi dolů.
"Nějakou princeznu?" nadhodil Harry opatrně.
"Klidně i prince," Niall vzhlédl a zazubil se. Kudrnáč jen vyvalil oči.
"Panebože. My se tě bojíme s kluky zeptat, zda bys šel do Halloweenského Zianourry a ty takhle. Tohle se musí hlásit, víš!"
"Ale vy stejně někoho máte…," odpověděl blonďák sklesle, vůbec nesdílel Harryho nadšení nad tím, že ani jeden člen skupiny není čistý heterosexuál.
"Kdybychom nerespektovali to, že se občas vyspíme i s někým jiným, Larry by se nedožil konec X-Factoru," zazubil se naprosto nevinně kudrnáč.
"Počkat - X-Factoru. To už jako tehdy…?" vykulil na něj Niall oči.
"Jasně. Poprvé jsem mu vykouřil na záchodech a to jsem ani neznal jeho jméno."
"To jako fakt?"
"Ano. Nějak jsme se dali do řeči a zjistili, že naše metody na zahnání nervozity se jaksi doplňují," pousmál se a snažil se tak nebohého Ira uklidnit. Ten to nakonec zvládl sám, několikrát se zhluboka nadechl a vydechl, na okamžik se zadíval na tmavnoucí oblohu.
"Asi by teď znělo hodně blbě, kdybych řekl, že jsem nervózní, co?" nevinně se zahleděl na Harryho. Ten nejprve vykulil oči, snad překvapen nad tím, že to Niall, ten naprosto nevinný kluk, tak dobře chápe, ale pak se zazubil.
"Vůbec ne," pronesl s jakýmsi podtónem, který do této chvíle blonďák znal jen z jeho náhodně vyslechnutých hovorů s Louisem.
"Ale Louis…," podotkl, jako kdyby si až teď uvědomil, co vlastně řekl. A navrhl.
"Si vyhrabal hrob sám, když mi poslal všechny ty sex gify. A vadit mu to stejně nebude. Nebo ty si myslíš, že když mají s Eleanor manželskou postel, tak se drží stranou?" Zatímco mluvil, přešel za Nialla a hlavu si položil na jeho rameno. Ke konci už šeptal a dýchal mu na krk. Tak nějak nevinně, ale i to se pomalu měnilo v něco naprosto jiného.
"Netušil jsem, že spolu spí," dostal ze sebe trochu trhaně. Ta blízkost Harryho… Nevadila mu, to určitě ne, ale i tak to bylo něco nového. Něco nového a krásného.
"Spí. Ale zatím se nám nepodařilo ji přemluvit na trojku." Nenápadně - alespoň se o to snažil - ho objal rukama okolo pasu a přitáhl se k němu blíž.
"Uch… a kluci?" Kudrnáč chvíli nechápal, ale pak mu to došlo.
"Buší do toho jako dva nadržení králíci. Liam se snažil uklidnit Zayna, když se mu dostaly do rukou Niam fotky." Zatímco šeptal, jeho ruce se nenápadně přesunuly níže, na boky a jen tak, naprosto nevinně, si začaly hrát s lemem jeho kalhot.
"Niam… takže jsem navíc," povzdechl si.
"Nejsi. Jenom Zayn chtěl mít záminku proto, aby mohl hrát uraženého. A pak ho pořádně ošukat," šeptal dál a na moment se přesunul i na krk, kam mu vlepil několik polibků.
"Uch. Aha. Hm. Harry?" oslovil ho, zatímco ruce druhého chlapce se přesouvaly stále níž. A jemu to kupodivu nevadilo.
"Ano?" odvětil naprosto nezaujatě a rukama proklouzl pod džíny.
"Už jsem fakt nervózní, víš," poznamenal jen tak mimochodem. A když Harry zajel na to správné místo, nezadržel vzdychnutí. Kudrnáč si ho místo odpovědi přetočil k sobě a zadíval se mu do očí, odhrnul mu z čela neposedný pramínek vlasů. Pak ho políbil, přitiskl své rty na jeho, jen tak lehce a jemně, aby ho ochutnal jako nejsladší zmrzlinu. Niall na okamžik nereagoval, ale pak se přeci jen odvážil, a na Harryho ústa se téměř vrhl, připomínající dravou šelmu, až se tomu musel kudrnáč pousmát.

Zatímco ho líbal, postupně, pěkně pomalu polibek prohluboval, sjel rukama níže a po chvíli ne až tak nevinného hraní s lemem kalhot je i rozepnul. Stahoval je níž a níž, zatímco stále ochutnával jeho rty a užíval si Niallovy nevinnosti, jeho váhání a opatrných doteků. Nakonec chtě nechtě to spojení přerušil a dobře si vědom blonďákova udiveného pohledu, klesl před něj na kolena.

Stáhl kalhoty ještě níže, nějak se nestaral o to, že už začíná být zima a chlapci díky tomu naskočila husí kůže. Věděl, že ho to za chvíli stejně přejde a na něco tak nepodstatného ani nepomyslí. Vzhlédl, zazubil se na svého kamaráda, jehož oči vyzařovaly jistou nervozitu. Potom mu stáhl i boxerky a přímo před obličejem se mu ocitl jeho penis. Opatrně ho uchopil do ruky, několikrát přejel jen tak přes špičku a musel se pousmát, když viděl, jak na to chlapcovo tělo reagovalo. A jeho mimochodem také, ale to pro tuto chvíli odsunul na vedlejší kolej.

Chvíli si s ním jen tak pohrával s rukou, opatrně, lehce. Pak zapojil i ústa. Nejprve mu vlepil několik drobných polibků, špičku obkroužil jazykem. Ale stále tak nějak opatrně, protože to nechtěl uspěchat. Možná to bylo i tím, že Louis toto zdržování neměl rád, nenáviděl ho, a tak si teď užíval, jak si s někým může hrát, může vidět, jak Niall zatíná svaly a vzdychá a zhluboka dýchá.

Nakonec to nevydržel, nechtěl ho trávit a vzal ho do pusy celého. Dráždil ho jazykem, tu a tam se o citlivou kůži otřel zuby a pohyboval v tempu, jaké mu vyhovovalo. Skutečně, bylo to něco naprosto jiného než s Louisem. A právě proto tomu něco chybělo, třebaže stěžovat si nemohl. Stále to bylo úžasné, s jakousi neidentifikovatelnou příchutí.

Niall nevydržel dlouho, i tak se kudrnáčovi zdálo, že možná až příliš dlouho na to, že je to vůbec poprvé. Vyvrcholil zbrkle, Harry to nečekal, ale i tak to nějak ustál a spolkl. Jako vždy. Potom se postavil, kolena ho poněkud bolela a ještě více se zdůraznilo to nenápadné prodření na džínách. Pousmál se na blonďáka, který teď zčervenal a sklonil pohled.
"Děkuji," zamumlal potichu, ale Harryho ho stejně slyšel. Přivinul ho k sobě a vtiskl mu pusu, naprosto normální, téměř dětskou pusu, na čelo.
"Neděkuj," zazubil se.
"Ale… vždyť…," snažil se něco říct, ale kudrnáč mu přiložil prst na ústa a tím ho umlčel.
"Jsme tu pro tebe, víš? A jak se zdá, tak konečně už ve všech ohledech. I když pravda, pokud tu bude Louis, nejdřív se domluv s ním, ano?" Niall na to pokýval hlavou. Ulevilo se mu, dost se mu ulevilo. Původně se bál, že se jedná jen o něco, z čeho budou mít pak všichni srandu, o pouhou hru, ale jak vidno, nebylo tomu tak.
"Nicméně, očekávej pozvánku na vánoční Zianourry," mrkl na něj, a pak se rozesmál. A blonďák se k němu přidal, konečně absolutně šťastný.